Když fotbal hýbe světem

Do rodinné idylky u televize se náhle ozve „COŽE???“ a poté se autor provolání bezděčně rozpláče nebo rozesměje. Stalo se vám to už někdy? Pokud ano, budete přesně vědět, o čem píšu. Pokud ne, vřele vám doporučuji sledovat Branky, body, vteřiny pohledem fejetonisty, lingvisty, puntičkáře, nebo alespoň šťourala. Je to vážně přínosné, uvidíte (a uslyšíte) sami. Já tento sport provozuji velmi ráda; od chvíle, kdy jsem objevila jeho kouzlo, se dívám na sportovní rubriky docela s oblibou, ačkoli mě sportovní přenosy a události samy o sobě nikterak neoslovují.

Díky tomuto pohledu na věc jsem například zjistila, že fotbal – to není jenom tak. Není to jen primitivní zábava, při které se pár chlapů za nemalé peníze honí po hřišti za kulatým předmětem, jako by jim šlo o život; ale ono o něj skutečně leckdy jde. Jen nemyslete, já nepřeháním. Naštěstí sportovní komentátoři vědí, o co tam doopravdy jde a jelikož jsou si vědomi vážnosti své úlohy, mesiášsky nás o tom zpravují. Divák amatér by si myslel, že ten černovlasý fotbalista právě neúspěšně zkusil trefit branku. Komentátor – jakožto divák poučený a znalý situace – neználkům ale osvětlí, že se právě černovlasá kometa pokusila o střemhlavý nálet, ale těleso jménem Novák jí v pokusu zabránilo. No prosím – nebýt komentátorů, pravděpodobně bychom my, neználkové, vedlejší bitvu hvězdných válek nikdy v této situaci nerozpoznali. Jak jsem už řekla, mnohdy jde ve fotbale o život; a dost možná, že je fotbal pouze zástěrkou pro vyřizování mafiánských účtů. Jen si zkuste uvědomit, kolik se na hřišti nachází střelců, útočníků, obránců a živých štítů. A nejvíce mě na fotbale mrzí úmrtnost brankářů; popravdě vážně netuším, kde je koučové pořád berou. Zkuste si udělat drobnou analýzu – kolikrát za týden se v BBV objeví informace o tom, že útočník rozstřílel brankáře. Bilance je děsivá. Pokud brankář nepatří k těm několika málo šťastlivcům, které střela mine, potom – pakliže vůbec zákrok protistrany přežijí – bude (a na to vemte jed) laborovat se zraněním. Těžko říct, jak takové laborování, či snad laborace, probíhá, ale dozajista to nebude nic příjemného ani snadného. Jinak by o tom média jistě neinformovala.

Pro fejetonistu, lingvistu, puntičkáře i šťourala je fotbal mnohdy také čímsi velmi kuriozním, lidem obzvlášť šťouravým se může jevit dokonce až jako nelítostný dadaistický útok na realitu i diváka. Při oznámení, že sleduje lítý boj Klokanů s Orly, případně Hamé a Mountfieldu, se šťoural jen těžko ubrání pocitu, že si z něj komentátor, slušně řečeno, tropí šoufky. Speciální kategorii pak tvoří Sešívaní, čímž komentátoři oživují slavného doktora Frankensteina; ale to už se opět dostáváme do říše sci-fi.
Fotbalové hřiště je ale také plné hráčů, které bychom hledali spíše na různých paralympiádách a podobně; tito levonozí a pravonozí hráči jsou ale natolik dobří, že mohou hrát společně s hráči obounohými. A to je moc dobře. Fotbal tak má i rozměr sociální.

Fotbal, ač se to na první pohled nezdá, má ale i náboženský rozměr. Pomíjím různé vzývání, modlení se za... a zásahy shůry, ačkoli se v této hře zhusta objevují; co je zajímavé, je náboženský význam přikládaný brankám. Ve fotbale figurují strážci svatyně, na svatyně se často útočí a je-li střelec dostatečně šikovný a schopný, bývá svatyně rozstřílena. Zejména v případech, kdy se strhne brankostroj, nemá svatyně sebemenší šanci odolat nájezdům.

Abych obhájila nadpis – tedy „Když fotbal hýbe světem“, nesmím opomenout vliv fotbalu na geografii. Nejenže se tedy střílí přímo na hřišti, ony mají tyto šarvátky a půtky přesah městský, v případě mistráků dokonce národní. Znojmo rozstřílelo Teplice. To je zpráva, panečku. Přímo kandidát do hlavní zpravodajské relace. Jednak proto, že nebohé Teplice jsou teď rozstřílené na maděru a někdo bude muset zafinancovat jejich renovaci, ale také proto, že Znojmo podle všeho vyrobilo raketu středního doletu, ačkoli k tomu zcela jistě nedostalo požehnání státu. A zamyslet by se měla také Praha, neboť nad její hlavou raketa musela proletět a ona si toho ani nevšimla, natož aby Teplice na hrozící nebezpečí upozornila. A co to udělá s geografií? Znojmo se tak posune před Kladno, Teplice jsou z mapy zcela vymazány.

Já si sportovních komentátorů doopravdy vážím, neboť divák má právo vědět, co se ve skutečnosti na hřišti odehrává, má právo orientovat se v tom, co vidí – a naši sporťáci jsou si tohoto svého poslání dobře vědomi a plní je s nesmírným nasazením. Divák díky tomu ví – a šťoural si taky přijde na své.